PLZEŇ - OC Aréna

Bourání domu hrůzy? Už je blízko

ODBORÁŘI PRODALI INWEST

Plzeň - Ačkoli odboráři z plzeňské Škodovky ještě na jaře loňského roku tvrdili, že mají největší podíl v Domu kultury Inwest a jeho bourání vůbec není na pořadu dne, nic z toho už dnes není pravda. Odbory svůj podíl prodaly a jejich někdejší partner, společnost Amadeus Real, chce bourat už napřesrok.

Důsledky transakce zaznamenali jako první obchodníci z pasáže domu kultury a další nájemci. V minulých dnech dostali od vedení společnosti Inwest-K dopis s upozorněním, že zhruba v březnu bude jasněji o dalším osudu stavby a tím pádem i o osudu jejich obchodů či kanceláří. Podle jednoho z nich očekávají tříměsíční výpovědi.

"Chtěl jsem, aby věděli, že se něco děje a nedozvídali se to zvenčí," konstatoval ředitel InwestK Josef Klimt. "Myslím, že už v příštím týdnu dostanou pozitivnější informaci než čekají. Tak rychlé to s vystěhováním objektu nebude," doplnil. V Inwestu jsou téměř dvě stovky nájemců kanceláří, obchodů, skladů, ale také vitrín či vývěsních ploch.

Šéf odborů ve Škodovce Michal Brůha nebyl včera k zastižení a jeho zástupce odmítl prodej komentovat. Není tak zcela jasné, co odboráře ke změně postoje přimělo a kolik peněz z transakce získali.

Změnu vlastnických poměrů nicméně potvrdil jak Josef Klimt, tak zástupci Amadeus Real. Podle technického ředitele firmy Václava Sedmíka už Amadeus požádal na krajském úřadu o posouzení vlivu stavby na životní prostředí, následovat bude územní a stavební řízení.

"V minulosti jsme už záměr prezentovali před zástupci útvaru koncepce a rozvoje plzeňského magistrátu, představili jsme ho primátorovi a starostovi centrálního obvodu. V podstatě neměli námitky," sdělil Sedmík. Podle jeho slov může stavba začít v ideálním případě na podzim roku 2011.

Už o několik měsíců dříve by však firma ráda zahájila demoliční práce. Z původního objektu nechce zachovat nic. "Objekt nevyhovuje z hlediska použitých materiálů, ale úplně nejhorší je energetická koncepce. Z dnešního pohledu je šíleně zatěžující, dnes se prostě staví jinak," říká marketingový ředitel společnosti Amadeus Real Michal Soukup. Firma chce místo zastavět blokem budov, začínajícím v těsném sousedství obchodního domu Tesco, až po nábřeží Radbuzy. Vzniknout má obchodně administrativní centrum s tisíci metrů čtverečních plochy, odhadované náklady se pohybují mezi 1,5 až 2 miliardami korun. Komplex bude členěný do tří objektů, bude čtyřpodlažní s parkováním v nejvyšším podlaží.

Kulturní dům byl otevřen 17. ledna roku 1986. Od začátku se jednalo o stavbu kontroverzní, která získala hanlivou přezdívku Dům hrůzy. "Pro špatné akustické vlastnosti a malou funkčnost interiérových sálů sloužil více než ke kulturním účelům jako sjezdový palác komunistických, odborářských a jiných slavností," napsali o stavbě autoři knihy Dějiny Plzně v datech.

Dům získaly po roce 1989 odbory plzeňské Škodovky a vložily jej jako svůj majetek v březnu 1994 do společnosti Inwest-K. Získaly poloviční podíl, druhou polovinu měla firma Inwest Shop ze skupiny podnikatele Jaroslava Kokeše. Po jejím krachu získala podíl Inwest Shopu firma Amadeus Real a nyní po odchodu odborářů má ve společnosti Inwest-K vlastnící dům 99,5 procenta.

Nahradí hrůzu další hrůzou?

Pro architekta Miloslava Hrubce, autora domu kultury, není bourání dobrou zprávou. "To víte, že je to smutné. Podle mého se ničí hodnoty. Podívejte se na palác Ehrlich, který vzniká v sadech pod muzeem. Jeho základem je dům ze stejné doby, který investor adaptuje s využitím dnešních technologií a materiálových možností," míní Hrubec. Ten svou stavbu v posledních dvou desetiletích mnohokrát obhajoval. Tvrdí, že hanlivý název mají na svědomí jeho kolegové, kteří tehdy neuspěli v soutěži. Projekt byl navíc mnohem rozsáhlejší, komunisté z něj realizovali jen menší část. "Princip té stavby je urbanistický, za to ručím. A řešení toho místa opravdu není jednoduché," dodává Miloslav Hrubec.

Stavba má sice i mezi odborníky málo zastánců, s postupem let se na ni však mnozí dívají čím dál střízlivěji a shovívavěji. Hrubce se vminulosti do jisté míry zastal i spoluautor pořadu Šumná města architekt David Vávra. Podobný je i postoj plzeňského historika architektury Petra Domanického. "Pokud by na tom místě vzniklo něco lepšího, pak bych nelitoval. Mám ale obavy, že to bude ještě horší. Ten dům měl výtvarný názor, který vypovídal o době. Návrhy budoucího objektu, které byly k vidění vmédiích, nemají žádný názor. Jde o účelové budovy, které patří na periferii a ne na jedno z nejlepších míst ve městě," konstatuje Domanický.

Martin Polívka, Mladá fronta DNES - Plzeňský kraj, 8.1.2010